Džob (2025) – Vorel a Mádl uzavírají trilogii. Ale tentokrát to nevyšlo.

Režisér Tomáš Vorel se po více než deseti letech vrací k postavám z filmů Gympl (2007) a Vejška (2014), aby trilogii završil snímkem Džob (2025). Kromě něj se vrací i Jiří Mádl v hlavní roli a syn režiséra Tomáš Vorel ml. Recept zní lákavě – bývalí rebelové, kteří jako teenageři sprejovali po zdech a flákali školu, se teď perou s dospělým životem, hypotékami, vztahy, a hlavně prací.
Bohužel, film však místo reflexe přináší spíš sérii nevydařených pokusů o humor, slabý scénář a technické nedostatky, které zastiňují i jinak zajímavý potenciál.
O čem film je – návrat starých známých
Džob je třetí a závěrečný díl volné trilogie, která začala snímkem Gympl (2007) a pokračovala filmem Vejška (2014). Děj se posouvá do dospělosti hlavních postav – Patrika (Jiří Mádl) a Michala (Tomáš Vorel ml.), kteří se pokouší najít své místo v reálném světě. Hrdinové se už nevzpírají systému ze školních lavic, ale potýkají se s realitou pracovního života, osobních vztahů a kompromisů.
🎭 Herecké výkony a technické zpracování
Film bohužel trpí několika zásadními nedostatky. Nejčastěji kritizovaný je nevýrazný scénář, který postrádá tah na branku a působí dojmem, že se tvůrci snažili pouze formálně uzavřít trilogii. Herecké výkony působí unaveně a bez jiskry – především Jiří Mádl, jinak zkušený herec, zde nenachází dost prostoru ani motivace, aby roli naplno rozvinul.
Kromě toho se film potýká se slabým zvukem a nevyrovnanou režií. Výrazně chybí humor a nadhled, které byly charakteristické pro předchozí díly. Některé scény působí spíše jako parodie sebe sama a atmosféra filmu často kolísá mezi trapností a zmateností.
🧠 Téma a sdělení
Džob měl být generační výpovědí, která ukáže, jak se mladí rebelové vyrovnávají s dospělostí a systémem. Bohužel, místo hlubší reflexe nebo silného poselství se dostáváme k povrchnímu sledování postav, které jsou spíše karikaturami svých mladších já. Film tak selhává jak jako satira, tak jako drama.
Proč může (ne)zaujmout české publikum
Fanoušci Gymplu a Vejšky možná budou chtít vidět, jak příběh dopadne – ale právě pro ně může být Džob největším zklamáním. Místo silné tečky za trilogií dostanou film, který působí nedotaženě, nezajímavě a bez větší filmové hodnoty. Kritiky se shodují, že jde o nejslabší článek celé série.
✅ Verdikt – měli byste film vidět?
Džob (2025) je film, který mohl být důstojným zakončením generační trilogie. Bohužel se však jedná o slabý pokus o reflexi života po třicítce, který nedokáže diváka zaujmout ani pobavit. Nedostatek scénáristického nápadu, mdlá režie i technické chyby dělají z Džobu jedno z největších zklamání české filmové sezóny. Pokud nejste vyloženě fanouškem série, doporučujeme raději zůstat u prvních dvou dílů.
📚 Kontext – pokračování Gymplu a Vejšky
Džob uzavírá volnou trilogii Tomáše Vorla, která mapuje cestu jedné generace od školních lavic po dospělost. Gympl (2007) přinesl svěží a nespoutanou energii mladých rebelů, Vejška (2014) rozšířila svět postav a přidala artový nádech. Džob měl být reflexí reality dospělého života, ale bohužel mu chybí jak přesah, tak autenticita, kterou nabízely předchozí díly.