Džob (2025) – Vorel a Mádl uzavírají trilogii. Ale tentokrát to nevyšlo.

Režisér Tomáš Vorel se po více než deseti letech vrací k postavám z filmů Gympl (2007) a Vejška (2014), aby trilogii završil snímkem Džob (2025). Kromě něj se vrací i Jiří Mádl v hlavní roli a syn režiséra Tomáš Vorel ml. Recept zní lákavě – bývalí rebelové, kteří jako teenageři sprejovali po zdech a flákali školu, se teď perou s dospělým životem, hypotékami, vztahy, a hlavně prací.
Bohužel, film však místo reflexe přináší spíš sérii nevydařených pokusů o humor, slabý scénář a technické nedostatky, které zastiňují i jinak zajímavý potenciál.
O čem film je – návrat starých známých
Džob je třetí a závěrečný díl volné trilogie, která začala snímkem Gympl (2007) a pokračovala filmem Vejška (2014). Děj se posouvá do dospělosti hlavních postav – Patrika (Jiří Mádl) a Michala (Tomáš Vorel ml.), kteří se pokouší najít své místo v reálném světě. Hrdinové se už nevzpírají systému ze školních lavic, ale potýkají se s realitou pracovního života, osobních vztahů a kompromisů.
🎭 Herecké výkony a technické zpracování
Film bohužel trpí několika zásadními nedostatky. Nejčastěji kritizovaný je nevýrazný scénář, který postrádá tah na branku a působí dojmem, že se tvůrci snažili pouze formálně uzavřít trilogii. Herecké výkony působí unaveně a bez jiskry – především Jiří Mádl, jinak zkušený herec, zde nenachází dost prostoru ani motivace, aby roli naplno rozvinul.
Kromě toho se film potýká se slabým zvukem a nevyrovnanou režií. Výrazně chybí humor a nadhled, které byly charakteristické pro předchozí díly. Některé scény působí spíše jako parodie sebe sama a atmosféra filmu často kolísá mezi trapností a zmateností.
🧠 Téma a sdělení
Džob měl být generační výpovědí, která ukáže, jak se mladí rebelové vyrovnávají s dospělostí a systémem. Bohužel, místo hlubší reflexe nebo silného poselství se dostáváme k povrchnímu sledování postav, které jsou spíše karikaturami svých mladších já. Film tak selhává jak jako satira, tak jako drama.
Proč může (ne)zaujmout české publikum
Fanoušci Gymplu a Vejšky možná budou chtít vidět, jak příběh dopadne – ale právě pro ně může být Džob největším zklamáním. Místo silné tečky za trilogií dostanou film, který působí nedotaženě, nezajímavě a bez větší filmové hodnoty. Kritiky se shodují, že jde o nejslabší článek celé série.
✅ Verdikt – měli byste film vidět?
Džob (2025) je film, který mohl být důstojným zakončením generační trilogie. Bohužel se však jedná o slabý pokus o reflexi života po třicítce, který nedokáže diváka zaujmout ani pobavit. Nedostatek scénáristického nápadu, mdlá režie i technické chyby dělají z Džobu jedno z největších zklamání české filmové sezóny. Pokud nejste vyloženě fanouškem série, doporučujeme raději zůstat u prvních dvou dílů.
📚 Kontext – pokračování Gymplu a Vejšky
Džob uzavírá volnou trilogii Tomáše Vorla, která mapuje cestu jedné generace od školních lavic po dospělost. Gympl (2007) přinesl svěží a nespoutanou energii mladých rebelů, Vejška (2014) rozšířila svět postav a přidala artový nádech. Džob měl být reflexí reality dospělého života, ale bohužel mu chybí jak přesah, tak autenticita, kterou nabízely předchozí díly.
Pokud se vám video nepřehrává, zkuste jiný server. Stačí kliknout na záložku vedle!