Životopis
Antonino „Tonino“ Delli Colli (20. listopadu 1923 Řím – 16. srpna 2005 tamtéž) byl italský kameraman. V šestnácti letech začal pracovat pro studio Cinecittà. Zpočátku byl asistentem Ubalda Araty, jeho první samostatnou prací byla komedie Finalmente sì, kterou v roce 1943 režíroval László Kish. Dino De Laurentiis ho angažoval pro filmy s komikem Totò, v roce 1952 tak vznikl první italský barevný celovečerní film Totò v barvách. Delli Colli pak spolupracoval zejména s režiséry Pierem Paolem Pasolinim (Accattone, Evangelium sv. Matouše, Dekameron, Canterburské povídky, Salò aneb 120 dní Sodomy), Sergiem Leonem (Hodný, zlý a ošklivý, Tenkrát na Západě, Tenkrát v Americe) a Dinem Risim (Chudinky krasavice, Ztracená duše, První láska). Byl také kameramanem filmů Kde je svoboda? (Roberto Rossellini), Kat (Luis García Berlanga), Vojandy (Valerio Zurlini), Čína je blízko (Marco Bellocchio), Bože, jak hluboko jsem klesla! (Luigi Comencini), Pasqualino Sedmikráska (Lina Wertmüllerová), Lacombe Lucien (Louis Malle), Výlet s Anitou (Mario Monicelli), Ginger a Fred (Federico Fellini), Jméno růže (Jean-Jacques Annaud) a Hořký měsíc (Roman Polanski). Jeho posledním filmem byl v roce 1997 Život je krásný Roberta Benigniho. Získal šestkrát Nastro d'Argento a čtyřikrát Donatellova Davida za nejlepší kameru. Byl členem poroty festivalu v Cannes v roce 1986. V roce 2005 mu American Society of Cinematographers udělila cenu za celoživotní dílo. Jeho bratranec Franco Delli Colli byl rovněž kameramanem.
